16ugte

29. března 2012 v 16:24 |  vabeni moci
"Sundej si košili." Počkala, až překvapený Harry splní její podmínku a pak naučeným způsobem mávla hůlkou a vyslovila inkantaci.

"Revelatio signum!"


Harry v očekávání něčeho nepříjemného přivřel oči a zatajil dech, celý se napnul. Nic nepříjemného se však nestalo, pouze pocítil lehkou vlnu magie, která jím prošla. Zaměřil se na obličej své kamarádky a podle jejích rozšířených očí poznal, že se něco stalo. Zmateně se podíval dolů na své tělo. Jeho pohled okamžitě přitáhlo stříbřité, jemně zářící znamení, umístěné přesně tam na tom místě. Na levé straně hrudníku, pod klíční kostí.

Nebylo zrovna malé, zabíralo docela velký kus jeho kůže. Ohromeně na ně zíral. I když tušil něco takového, přece jenom, přesvědčit se o tom na vlastní oči bylo něco jiného. Pokud tedy mohl věřit vlastním očím.


"No teda…", bylo jediné, na co se v tu chvíli zmohl. Trochu mu to vzalo řeč.

"Tak se nám to pěkně vybarvilo, co?" Ron, stejně jako Harry ohromeně zíral. Oba pak obrátili zrak na Miu. Ta už se vzpamatovala z prvního šoku a její výraz byl naprosto klidný.

"Je to přesně tak, jak jsem tušila, Harry. Někdo na tebe použil kouzlo Meus", prohlásila věcně.

"Připomeň mi, co to pro mě přesně znamená", hlesnul Harry a tiše zíral na svou kamarádku, zatímco znamení automaticky překryl pravou rukou.






"Pokusím se být stručná", nadechla se a pokračovala. "Jak už víš, je to jedno z kouzel, které zabrání, aby mohla být tvá magie ukradena. Jeho provedení je poměrně snadné, protože je potřeba pouze rituální dýka a samozřejmě znalost zaklínadla, které je pronášeno při označování … ehm, oběti. Přesně zní Ista corpus voluptarius vocitus meis. Ve chvíli, kdy je znamení dokončeno, pronáší se na závěr slovo, které to celé završí. Eveniet!" Nastala chvíle ticha.

"Ve snu bylo spousta květů růží kolem dokola", připomněl Harry.

"Nad tím jsem hodně přemýšlela, ale vypadá to jen na nějaký projev romantiky", mávla nad tím rukou. Romantiky?

"Zarazila jsi se u slova oběť", vzpomněl si Ron, "proč?"

"Protože Harry není oběť v pravém slova smyslu, Rone", vysvětlila.

"Cože?", zaznělo dvojhlasně.

"No, je to pro tebe asi nečekané, Harry, ale předpokládá se, že kouzlo je přijato dobrovolně a od osoby, ke které máš nějaký vztah. Musí to být pozitivní vztah. Lásku například", ale když viděla, jak se na to tváří, dodala, "ale touha nebo vášeň zcela postačí. Je nutné, aby rituálu předcházel sex. Dobrovolný sex", upřesnila.


"Někdo, ke komu mám vztah? Sex?", opakoval Harry dutě.

"Myslíš, že by toho byl Mathias schopný?", Ron vyslovil první jméno, které mu v této chvíli přišlo na mysl a Harry musel přiznat, že na něho taky na malou chvíli pomyslel.

"No", Harry zaváhal, jak to vyjádřit, "je sice velmi schopný lektvarista, to všichni víme, ale černá magie? A navíc ta dýka." Harry nevěřícně vrtěl hlavou. Mohl to být Mathias? Vybavil si jeho zděšený výraz a okamžitě to zavrhl.

"Dýka není tak nedostupná, jak si myslíš, Harry. Téměř v každé čistokrevné rodině se rituální dýka dědí z generace na generaci", odporovala mu. "Ale máš pravdu, že černá magie k němu moc nesedí." Její výraz však napovídal, že hodlá být nadále podezřívavá. "Rituál nevyžaduje žádný lektvar, proč si myslíš, že by ho bylo potřeba?"

"Musel mě nějak omámit. I ve snu mám ten pocit omámenosti." Harry se na ni podíval, jakoby se zbláznila. "Opravdu si myslíš, že bych při smyslech dovolil, aby na mě někdo provedl černý rituál?"

"No, ale v tomhle případě se to ohromně hodí, nemyslíte?", zamyšleně k tomu pronesl Ron. "Škoda, že je to černá magie, nebylo by na škodu nějak ochránit své blízké. No jo, já vím", dodal, když ho stihl káravý pohled jeho milované ženy. "Když jsme ale vyloučili Mathiase…", podíval se na Harryho, "zbývá nám ještě jeden vážný kandidát. Úplně se nabízí, řekl bych."


"Lucius Malfoy", pronesli unisono všichni tři.

"A tady se vracíme k původní otázce. Kde jsi dneska byl?", Hermiona se tvářila starostlivě a když viděla, že Harry neví, jak do toho, dodala. "Harry, já jsem vás spolu viděla."

"Takže tušíte, kde jsem byl. Na Malfoy Manor." Harry pokrčil rameny, když viděl ty zvědavé obličeje. "Ve skutečnosti se nic nestalo, pokud myslíte na sex. A nemohla bys něco udělat s tímhle?", dodal trochu popuzeně a rukou mávl směrem ke stále zářícímu znamení. Hermiona okamžitě ukončila kouzlo a Harry si navlékl zpátky svou košili.

"Budeme tedy vycházet z předpokladu, že tím záhadným černokněžným milencem je Lucius Malfoy", pronášel zamyšleně, když se zapínal. "Má k tomu všechny předpoklady, jenom si nejsem jistý jeho motivací." Harry nemohl nemyslet na dnešní odpoledne, kdy se cítil tak v bezpečí v náručí právě tohoto muže. Věděl, že by mu neměl příliš věřit, ale nedokázal si tak docela poručit.

"Já myslím, že on tě prostě chce", prohlásila Hermiona, jakoby četla jeho myšlenky. "Nevím, jestli je to láska nebo jenom rozmar", pokrčila bezradně rameny. "Kdo vidí do karet Malfoyovi?"


"Popravdě nedokážu říct, jestli je to pro mě dobře nebo špatně. Jsem z toho chlapa úplně na větvi." Neubránil se úsměvu při pohledu na Ronův nechápavý výraz z jeho mudlovského slovního obratu. "Zmatený, Rone, jsem zatraceně zmatený."

"Ach tak", zabručel zrzek.


"Hlavně mi teď prozraďte, jakým způsobem mě to omezuje", vyzval je Harry. Nutně potřeboval vědět, co z toho pro něj vyplývá. "Má nade mnou Malfoy nějakou moc?"

"Jak už jsem řekla, nemůže na tobě být proveden rituál Vita pro Magia. Jinak tě vlastně nijak neomezuje. Můžeš si dělat, co chceš."

"Ale já jsem myslel, že tímto rituálem si mě ten někdo označil jako svého", divil se Harry. "Takhle z toho Lucius nic nemá. Nebo jo?"

"To je věc, která se ti asi líbit nebude, ale mohlo to být i horší. Ten, kdo ti to udělal, pravděpodobně Malfoy, má možnost vycítit, když prožíváš nějaké silné pocity a emoce. Třeba bolest, strach, ale i radost nebo vášeň. Když cítí tvé emoce, dokáže tě i bezpečně najít. Prostě ho magie přemístí do tvé blízkosti." Hermiona se odmlčela a čekala, až to Harry zpracuje. Mračil se jako čert a hryzal si dolní ret, že měla strach, že si ho prokousne.


Po chvíli ticha si Harry oběma rukama promnul obličej a zhluboka si povzdechl. "Dobře. Nejsem nadšený, že mě takhle může sledovat, ale zvykl jsem si za ta léta být neustále pod drobnohledem. Zvládnu to nějak nevnímat, doufám."

Pohlédl do očí Hermiony. "Když překousnu nepříjemné pocity, které z toho všeho mám, musím přiznat, že ten rituál mi připadá spíš jako ochrana."

"Na černou magii nezvyklé, že?", souhlasila s ním. "Navíc tě ještě chrání například před lektvarem lásky. Nelze tě nijak donutit, abys někoho miloval proti své vůli. Takový bonus, ale nevím, jak to funguje", pokrčila rameny.

Harry už tušil. Vzpomněl si na svou magickou reakci, na svůj odpor, když mu Mathias nabízel lehký odvar.

"Říkala jsi, že si můžu dělat, co chci. To znamená i být s někým jiným? Víš jak to myslím."

"Ten rituál ti nevnucuje žádné city. Můžeš milovat koho chceš, ale musí to být tvá volba, ne kvůli lektvaru."

"Proč je to vlastně černá magie, když je to tak …", hledal to správné slovo.

"Protože je to magie krve a sexu, Harry. Pro bílou magii nepřípustné." Hermiona v tom měla jasno.


"Asi jo", připustil, "ale jak poznám s jistotou, kdo mi to udělal? Mathias to zřejmě nebyl, už podle mé reakce na nápoj lásky, který mi chtěl dát."

"Co se stalo?", zajímala se okamžitě. Zvědavost jí skoro zvedala z křesla.

"Položil lahvičku na stůl a já, když jsem po něm chtěl sáhnout, tak mě brněly prsty. V podstatě jsem se té lahvičky vůbec nemohl dotknout. Je pravda, že jsem se o to ani moc nesnažil", přiznal.

"Zajímavé, to by stálo za prozkoumání", mnula si zamyšleně čelo.

"Zapomeň, že bych ti dělal pokusného králíka", upozornil ji, ale podle jejího výrazu už tušil, že nemá šanci.


"Vraťme se k tématu", odvrátila Mia diskuzi na toto téma. "V knize se nikde nepraví, jak poznat toho, kdo ti to udělal. Automaticky se totiž předpokládá, že to víš. Dobrovolně, pamatuješ?

"No super", povzdechl si otráveně.

"Další podivností je, že si na to nepamatuješ", pokračovala.

"Asi mi tu vzpomínku vymazal", zamračil se. Hrabal se mu i v hlavě?

"To si nemyslím a hodně jsem na to téma přemýšlela", namítla. "Spíš to vypadá, že tu vzpomínku jenom potlačil. Kdyby ji vymazal, neobjevovala by se ti ve spánku."

"To jde? A proč by to dělal?"

"Jako budoucí matka vím, že existují kouzla, která mají potlačit u dětí traumatizující vzpomínku, aby ji mohli uvolnit, až budou dost silné na to, aby se s tím vyrovnaly." Říkala to, jakoby to byla naprostá samozřejmost, ale Harry tušil, že za tím stojí spousta prostudovaného materiálu. "Je to kouzlo Occulo recordatio a Finite occulo pak vzpomínku zase uvolní."

"Mohla bys to zkusit u mě?" Svitla malá naděje, že by konečně zjistil, kdo za tím stojí.

"To nejde. Tohle kouzlo má pojistku, aby ho uvolnil pouze ten, kdo ho provedl. Případně se vzpomínka uvolní jeho smrtí, ale to je jiná kapitola."


"Kazíš nám každou radost", zabručel zklamaně Ron a Harry přikyvoval.

"Ve tvém případě si myslím, že nechtěl, abys na něho zapomněl. Pouze hraje o čas." Už si skoro navykli o tom záhadném muži přemýšlet, jako o Malfoyovi.

"To jsem zvědavý, jaký má to všechno důvod. Můžu si vzpomenout i sám?" Otázka z něho vylétla dřív, než se nadál.

"Už se ti podařilo zlomit různá kouzla. A to, že se ti vzpomínka částečně ukazuje ve snu, je toho důkazem. Věřím, že ano."

"Taky je možné, že když budu v nebezpečí, tak se tam objeví. To bychom měli hned stoprocentní jistotu, kdo to je, ne? Co ty na to?", zeptal se spiklenecky a Mia ho hned plácla jako malého kluka po ruce.

"Hlavně nedělej žádné blbosti, jasné?!"

"Provedu!"


"No, teď zbývá jenom sledovat Malfoyovy reakce, třeba se prozradí. Určitě se sním brzo uvidíš, že jo?" Ron o svém závěru vůbec nepochyboval.

"Zítra jsme pozvaný na večeři. A při té příležitosti mu můžu vrátit tu zatracenou knihu", potvrdil Harry kamarádovu domněnku. Taky si vzpomněl, že Malfoyovi slíbil odpovědi na pár všetečných otázek. Opět vzal knihu do rukou a vstal. "Už půjdu. Mám o čem přemýšlet a zítra ráno jdu do práce. Budeš tam taky, Rone?"

"Budeme tam všichni. Bradáč chce projednat ten váš případ v širším fóru bystrozorů. Bude to zajímavé", odpověděl kamarád a povzbudivě se usmál. "Hlavně se na to dobře vyspi."

"Chtěla bych ti říct, abys byl opatrný, vždyť mě znáš. Ale řiď se hlavně svým instinktem, to ti v minulosti už mnohokrát pomohlo." Mia ho pohladila po ruce a Harry se s nimi rozloučil. Všichni byli plní dojmů a myšlenek z nově nabytých poznatků.

Harry vážně přemýšlel nad tím, jestli má o "svém malém problému" říct někomu z kolegů v práci. Už teď mu ale bylo jasné, že si to nechá pro sebe. Ron a Hermiona budou stačit.


"Jenom, abychom s Malfoyem nebyli úplně vedle", vyslovil své obavy zrzek, když Harry zmizel v krbu.



Pokračování příště

***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama