17gieuow

29. března 2012 v 16:25 |  vabeni moci
Ve středu ráno si Harry přivstal. Byl docela odpočatý, což ho mírně překvapilo, po tom všem, čím v poslední době prošel. Když se včera večer vrátil od přátel, měl pocit, že snad ani neusne. Předpokládal, že se bude s největší pravděpodobností bezúčelně převalovat v posteli a přemítat nad svou současnou situací. Byl přece označený, hergot! Ve skutečnosti však usnul, jakoby ho do vody hodil, sotva položil hlavu na polštář. Doslova odpadl. Zřejmě byl unavený mnohem víc, než tušil.

Vydal se do práce, kde ho čekal nástup u Bradáče. Když dorazil do kanceláře, už tam na něho čekali jeho kolegové. Jason vystartoval hned, jak se Harry objevil mezi dveřmi. Okamžitě ho zahrnul otázkami k pondělnímu napadení. Nedal pokoj, dokud mu nepřevyprávěl celou událost. Pouze s popisem svého závěrečného výstupu měl trochu problém. Nebylo to jenom jeho vrozenou skromností a tendencí sám sebe podceňovat. Ve skutečnosti z toho neměl dobrý pocit, už kvůli Mathiasově reakci. Ale Sean mu s tím ochotně pomohl a nešetřil podrobnostmi. Harrymu ani nebyl udiven Jasonovým naprostým nadšením.

"Já jsem vždycky věděl, že to jednou přijde!", doslova jásal. "Muselo to být ohromné!"
Pak se však zamračil. "Radost mi akorát kazí fakt, že jsem o to přišel. Jak to, že Sean měl to štěstí a já ne?" Závistivě hodil okem po Seanovi. Harry si jenom pomyslel něco o blbcích, ale radši si to nechal pro sebe.
"Měl jsem tam poblíž jenom nějakou práci a prostě jsem se k tomu náhodou nachomýtnul", uklidňoval ho přítel.
"Vážně?", podivil se Jason, ale dál to nekomentoval.
Sean pouze pokrčil rameny a pak se na Harryho pobaveně usmál s výrazem já-jsem-ti-to-říkal. Ten si pouze povzdechnul. Mělo ho napadnout, že Jason, jako jeden ze skalních potteructívačů, bude naprosto nekritický.

Sanders, který si také celou historku vyslechl, zachoval klidnou tvář. Jestli byl nějak překvapený, nedal to sobě znát. Harry byl v tu chvíli rád, že nemusí čelit dalšímu vyděšenému civilistovi nebo fandovi, ale zkušenému bystrozorovi, kterého jen tak něco nevykolejí. Bylo to příjemné vědomí. Nakonec to byl právě Sanders, kdo je upozornil, že je třeba ukončit jejich malý dýchánek a jít do kanceláře k šéfovi.
Když se vyrojili z kanceláře na chodbu, přiklonil se k Harrymu a tiše pronesl, "Příště, až uvidíš, že se k něčemu schyluje, radši hned vypadni."
"Já vím", pokýval Harry hlavou, vědom si toho, že právě tohle byla jeho největší taktická chyba. Vysloužil si tím Sandersův úsměv a přátelské poplácání po rameni. Víc nic nebylo třeba dodávat.

ooOoo

"Už na vás čekám, chlapci", přivítal je Bradáč a Harry se nemohl ubránit úsměvu. To oslovení mu připomnělo Brumbála a léta v Bradavicích. Usadili se na volné židle, které jim jejich šéf nabídl pokynem ruky. Nebyli tam sami, místnost už byla téměř plná bystrozorů. Pozdravili se s nimi a Harry ještě navíc mávnul na Rona s Hermionou, kteří už byli usazeni opodál. Ještě chvíli počkali, až tam budou všichni. Bylo jich celkem dost a tak někteří, později příchozí, zůstali stát u zdi. Mohli začít.

"Prošel jsem si celou složku a zhodnotil jsem, že nesmíme tuto záležitost podcenit. Skutečně to vypadá, že existuje reálné nebezpečí a musíme přijmout opatření. V první řadě vydávám nařízení, že nikdo z bystrozorů už nebude žádný případ, byť zdánlivě nepodstatný, řešit sám. V terénu budete pracovat vždy ve dvojicích. Co se týká vašich soukromých aktivit", pohlédl významně na Harryho, "doporučuji maximální opatrnost."
Všichni kývli, že je jim to jasné, i když zezadu se ozývalo překvapené šeptání.

Bradáč pokračoval tím, že všem přítomným stručně objasnil, o co se jedná. Tyto informace mezi bystrozory vyvolaly vzrušené ohlasy a hned se rozvinula bouřlivá debata, kterou však Bradáč záhy utnul.
"Je tu ještě pár nejasností", pokračoval Bradáč. "Co konkrétně víme o tom rituálu?"
Harry si trochu nervózně poposedl na židli, ale než se ujal slova, ozvala se Mia. Naprosto profesionálně a s klidem popsala celý rituál Vita pro magia a všechny jeho dopady. Přiznala i variantu s označením pomocí černé magie, což přirozeně vyvolalo značnou vlnu odporu. K Harryho úlevě se velkým obloukem vyhnula jakékoliv zmínce o něm, za což jí byl nesmírně vděčný. Vždycky to byla chytrá holka.
Avšak ohromující ticho, které následovalo bylo velmi výmluvné. Každý z přítomných si v hlavě srovnával všechny informace a jejich důležitost.

"Můžu se zeptat na váš zdroj informací?", přerušil Bradáč chvíli ticha. Harry ztuhnul, ale rozhodl se důvěřovat kamarádce až do konce a doufal, že to nějak ukočíruje. Ta se mile usmála a s klidem prohlásila: "Informace jsem získala ze soukromého zdroje a z pochopitelných důvodů chci využít svého práva utajit informátora."
Bradáč ji chvíli upřeně sledoval, ale ona jeho pohledu neuhnula.
"Dobře", připustil, "ale je vám doufám jasné, že je to na vaši zodpovědnost?"
"Ano, jsem si toho vědoma. Ale pro vaše uklidnění sděluji, že existují ještě dva další lidé, kteří o mém zdroji vědí." Víc se nevyjádřila, ale všem bylo jasné, o koho se jedná. Zlaté trio bylo legendární a všichni to věděli. Harry byl trochu překvapený, že Mia vzala zodpovědnost na sebe, ale na druhou stranu to byla známka toho, že bezpodmínečně důvěřovala jeho úsudku ohledně Malfoye.
Pak se rozproudila vášnivá debata, při které ještě padlo mnoho dotazů, kdy se kolegové, kteří se na případu nepodíleli od začátku, ujišťovali o spoustě skutečností, včetně pondělního přepadení.

"V tuto chvíli máme jenom velmi málo záchytných bodů", uzavřel diskuzi Bradáč. "Všichni dostanete kopii spisu, kterou si prostudujete. V první řadě se tady objevilo uskupení s názvem Potentia Sincerus, které je třeba prověřit. Na to vyčlením skupinu, která se tím bude intenzivně zabývat. Zjistí, kdo jsou členové, kdy a kde se scházejí a za jakým účelem. Kdo se toho ujme?" Nato se přihlásila skupina pěti kolegů, kteří věřili, že by mohli být úspěšní. Byli mezi nimi i Ron a Mia. Harryho to nijak nepřekvapilo, protože věděl, že jeho kamarád už v archivu hledal nějaké náznaky a spojitosti. A pokud měl někdo šanci vyštrachat cokoli a čemkoli, byla to Hermiona. Bradáč jim tento úkol bez dalších průtahů svěřil a pokračoval.

"Pak se nám tady ve spise, v souvislosti se zmizelým Carolusem Cvočkem a jeho svícnem, objevila osoba, která nápadně připomíná pana Malfoye. A i když z hlášení pana Pottera vyplývá, že Lucius Malfoy tuto souvislost již nepřímo popřel, nebudeme ho pouštět ze zřetele, protože je tu i možné spojení s dříve jmenovanou skupinou." V tu chvíli se Jason a Sanders po Harrym překvapeně koukli, protože netušili, že se s Malfoyem v pondělí setkal. Sean překvapený nebyl a Harry měl nejasné tušení, že ví něco víc o kontaktu mezi nimi. Bude se ho muset později nějak nenápadně vyptat. Nebyl však čas nad tím příliš dumat. Navzdory jeho očekávání však Bradáč tuto konkrétní práci nikomu nesvěřil. Rozhodl se počkat na konec jednání.

"Dalším bodem je nutnost ochránit co nejvíce osob, které by mohly být cílem útoku. Začneme u členů Starostolce, když pokus o únos Pottera selhal. I když jsou zřejmě všichni schopni se sami ochránit, navrhuji na ně dočasně použít sledovací kouzlo. Musí však být informováni o možném nebezpečí a předně musí se sledovacím kouzlem souhlasit. Této záležitosti se ujmu já sám a ještě dnes." Jejich nadřízený se rozhlédl po osazenstvu. "Doprovodí mě Flitwick a Sanders a pomůžou mi s umisťováním kouzel", rozhodl a Sanders se Seanem kývli na srozuměnou.

"Teď se rozejdeme po své práci. Ti, co nemají svěřen konkrétní úkol v této záležitosti, se budou věnovat ostatním případům. Ministerstvo se nesmí zastavit. Apeluji však na všechny z vás, abyste nepodcenili žádnou skutečnost, která by mohla být přínosná pro další vyšetřování. Ať už půjde o zmizelé svícny, nebo o pohřešované osoby. Všechno může mít souvislost. Děkuji vám za pozornost", uzavřel sezení Bradáč a bystrozoři se začali rozcházet po své práci, vzrušeně mezi sebou diskutujíc. Harry vyčkal, až vypadne i ten poslední a přistoupil k šéfově stolu.

"Nepřidělil jste mi žádný úkol", konstatoval tiše a čekal na reakci. Bradáč na něho chvíli zamyšleně hleděl, než promluvil.
"Ve světle pondělních událostí bych vás rád udržel stranou." Harry se už už nadechoval k protestu, ale Bradáč pokračoval. "Vím, že to není možné, Harry, a byl bych sám proti sobě. Už z dřívějška jste s rodinou Malfoyů v osobním kontaktu, to vím. Neříkám to rád, ale zřejmě jste nejvhodnější osobou pro kontakt s Luciusem Malfoyem. Ten pán je velmi svéhlavý a není snadné proniknout do jeho blízkosti." Harry mlčel a vyčkával. Rozhodně nehodlal Bradáčovi přiznat, do jaké blízkosti se už dostal. Přesto uvnitř doufal, že si dokáže udržet profesionální odstup. Opravdu jsem tak naivní?
"Rozumím vám, pane, ale musím předem varovat, že bych nemusel být zcela objektivní. Je v tom příliš osobního." To bylo vše, co byl ochoten připustit.
"Naprosto věřím vašemu úsudku." Bradáč v tom měl zřejmě jasno a Harry doufal, že se v něm nemýlí. Nerad by zklamal.

"Nicméně v tuto chvíli mám pro vás jiný úkol", navázal šéf bystrozorů. "Máme tu hlášení o nejasné magické aktivitě na jednom opuštěném mudlovském statku. Tady máte mapu a bližší informace. Vezměte sebou Jasona, určitě bude nadšený." Bradáč na něho spiklenecky mrknul a propustil ho s tím, že spěchá do úřadu Starostolce. Když se Harry vracel do své kanceláře, aby vyzvednul svého kolegu, musel se v duchu usmát při pomyšlení, že Jasonova potřeštěnost se už donesla i k vedení.

V kanceláři na něho kromě Jasona čekala ještě sova. Převzal si od ní úhledně složený pergamen a hned podle písma poznal, od koho je. Od Mathiase. Chvíli bojoval s pokušením trucovitě dopis rovnou podpálit, ale sám uznal, že je to dětinské. Přesto měl trochu obavy si přečíst, co mu přítel píše.
Sedl si za stůl a chvíli na ten hloupý předmět jen tak zíral. Přemítal nad tím, jak může taková obyčejná věc nahánět strach.
"Koukáš na to, jakoby tě to mělo pokousat", smál se od vedlejšího stolu Jason, který samozřejmě nemohl tušit, co se mezi ním a Mathiasem včera odehrálo. Může v tom dopise být ještě něco horšího, než si už vyslechl? Kdo ví, ušklíbl se a velmi statečně pergamen zastrčil do kapsy, odsunujíc ho na později.

"Asi nemám vyzvídat, co?", prohlásil Jason, i když s ním zvědavost doslova cloumala. Věděl však, že všechno má své hranice.
"Hm…, nic důležitého", odbyl to Harry a aby odvedl řeč jinam, oznámil kolegovi svěřený úkol. K jeho velké radosti, samozřejmě.
Zatímco si Jason prohlížel mapu a instrukce, prošel si Harry zběžně hlášení, která ležela na kartotéce. Už se chystal je odložit, když si uvědomil, že něco nesedí. Opět zalistoval a ke svému překvapení zjistil, že Sean žádnou akci v pondělí večer nenahlásil. Jak se tedy ocitl v blízkosti napadení? Nakonec to uzavřel s tím, že Sean zřejmě v tom zmatku zapomněl učinit zápis nebo se prostě válí někde jinde.


Pokračování ZÍTRA (když jsou ty Velikonce)
**********************************************************
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama