34bb

30. března 2012 v 19:41 |  vabeni moci
Harry ráno zaspal, protože ho celou noc pronásledovaly divoké sny a pořádně zabral až k ránu. Do práce přiletěl na poslední chvíli a okamžitě se stal terčem posměchu svých kolegů pro svůj neupravený vzhled. Roztržitě se pokusil prsty uhrábnout vlasy a s povzdechem to vzdal.
"Vy děláte, jakoby to bylo jindy jinak", zamručel rozmrzele, stáhl ze sebe hábit a mrsknul ho na věšák.
"Já jenom, že teď máš možná trochu rušnější noci než jindy." Jason zamával významně výtiskem ranních novin, když viděl nechápavý výraz přítele. Harry po nich bleskem skočil, ale zmizely za zády posměváčka. "Zlomil jsi mi srdce, Harry!", dodal teatrálně a nasadil štěněčí pohled. Pitomec.
Sean dělal, že tam není a Sanders skákal očima z jednoho na druhého.
"Ukaž mi to! Dělej!", dožadoval se Harry. Když mu Jason opět uhnul, natáhl prostě ruku a noviny mu do ní samy vlétly.

Jason překvapeně pozoroval své prázdné ruce. "Tohle není fééér", stěžoval si světu. Harry zatím dosedl na židli a rozložil plátek, aby se podíval, co se tam píše. Tušil, co tam bude. No jasně!
Lucius Malfoy pro sebe získal Chlapce-který-přežil! Je na světě nový prominentní pár? Vydrží jim to?
Dominantní byla fotografie. Nebyla sice příliš kvalitní, ale bylo z ní zcela zřejmé, jak si Lucius přitáhl Harryho k polibku. Tato scéna se opakovala pořád dokola. Harry to chvíli sledoval, úplně jasně si pamatoval, jaké to bylo. Tyhle pocity však noviny přenášet nedokážou. Naštěstí.
Harry se soustředil na článek a přelétl ho očima. Znění ho celkem nepřekvapovalo, dalo se to předpokládat. Zjistili jsme... Byli jsme svědky... atd. atd. Obvyklé plky. Co ho však málem zvedlo, byl dovětek na konci článku.

Dle exklusivního prohlášení pana Lucia Malfoye je vztah mezi ním a Harry Potterem oficiální a zcela vážný. Oběma mužům blahopřejeme a přejeme mnoho štěstí!
Jako by otiskli oznámení o sňatku, nebo co!
No jasně, to si Lucius nemohl nechat ujít! Možná ho vážně zaškrtím... Brzy.
Harry chvíli uvažoval, jestli to prohlášení vydal ještě před tím, než... Vybavila se mu vzpomínka na včerejší večer. Jak ho znal, bylo to docela možné. Rozhodl se, že na to nebude reagovat. Nejlepší bude dělat, že ty noviny nikdy neviděl.
Klidně budu předstírat, že neumím ani číst, zasmál se v duchu. Vůbec nevnímal, že jeho tři kolegové ho soustředěně pozorují a vnímají každou emoci, která mu prolétla obličejem.

Odhodil noviny na kraj stolu a vzhlédl. Troje oči na něho zíraly s dychtivým očekáváním. "Hm", pokrčil lhostejně rameny.
"To je všechno, co k tomu řekneš?!", dožadoval se reakce Jason s takovou nedočkavostí, že působil až komicky.
"Co myslíš?", usmál se Harry kysele. "Tisk má vždycky pravdu, ne?"
"To jako... Vážně? No páni!" Jason neskrýval své překvapení a úžas. "Ty a Malfoy..." Bylo vidět, že mu jdou hlavou myšlenky, které ho na chvíli zaměstnají.
Sean se jenom usmál pod vousy, sklonil hlavu do papírů a začal se věnovat své práci. Pro něho to bylo evidentně skončené téma.
Ne tak Sanders. Vzal noviny a pohlédl na fotografii. "Myslel jsem si, že je to nějaká kachna, nebo možná žert", prohlásil vážně.
"Zdá se, že to není žert", odbyl ho Harry, protože nechtěl zacházet do podrobností.
Sanders se, k Harryho překvapení, trochu nespokojeně zachrul. "Víš, já jsme si myslel, že mezi vámi je vztah trochu jiné povahy."

"Ne, jde o sex", řekl Harry pevně.
"Jsi si jistý, že od tebe chce právě tohle?", pochyboval kolega. "Já mu vůbec nevěřím. Tak jak jsem ho poznal, ten člověk má své vlastní cíle."
Harry začínal v duchu pěnit. O co se to pokouší? Zviklat mě? Proč?
"Malfoyovy cíle jsou Malfoyovy cíle a těžko se s nimi bude někomu svěřovat, ale já jsem docela rád, že mě do nich zahrnul", odbyl ho. "A už bylo dost řečí o mě. Navrhuji, abychom se věnovali každý své práci", usekl Harry, když viděl, že se Sanders opět nadechuje ke komentáři. Ten se uraženě odvrátil.

Sean vrhnul na Sanderse udivený pohled, který si pak vyměnil i s Harrym a Jasonem. Tohle bylo trochu divné. Harry nad tím pomyslně mávnul rukou, bude se tím zabývat později. Teď bylo potřeba soustředit se na práci, protože toho měl na stole poměrně dost a čas kvačil. Ovšem soustředit se, ono se to snadno řekne, ale hůř udělá. Zvlášť, když se mu neustále vtírala do hlavy myšlenka na dnešní večer. Má schůzku s Luciem. Tentokrát už to nebude žádné chození kolem horké kaše a vyhýbavá konverzace. Očekáváním byl vzrušený, nadšený, nervózní.

Po nějaké době, kterou strávili v pracovním ruchu se Sanders náhle zvedl se slovy, že si musí něco zařídit a na chvíli se vytratil z kanceláře. První se ozval Sean.
"Netušil jsem, že je Sanders proti Malfoyovi tak zaujatý."
"Možná v něm přetrvává předsudek z válečného období", nahodil Jason. "Přece jenom, Malfoy byl Smrtijed. O tom nemůže být sporu." Obrátil se na Harryho. "Co myslíš?"
"Nemám ponětí, co si o tom mám myslet", odtušil Harry. "Vždycky mi přišel v pohodě. Třeba má opravdu jenom obavy a myslí to dobře. Vždyť i já jsem byl vůči Malfoyovi ze začátku trochu ostražitý. Spousta lidí mu doteď příliš nedůvěřuje."
"Možná", prohlásil nepřesvědčeně Sean.
"V každém případě je to moje volba. Všichni se s tím musí smířit", vyslovil Harry svůj názor na celou záležitost. "Můj život, moje odpovědnost."

Přátelé jen souhlasně pokývali hlavou a dál se k této záležitosti už nevraceli. Sanders se asi po hodině vrátil a všichni dál pokračovali v obvyklém pracovním shonu. Harry právě pročítal různé svědecké výpovědi k případu, který ho nejvíc zaměstnával, taky proto, že se ho osobně týkal. Hlavní aktéři událostí kolem magických svícnů se po nevydařené akci v lázních Bath vytratili jako pára nad hrncem a od té doby bylo ticho po pěšině. Což ovšem mezi námi nevěstilo nic dobrého. Bylo nasnadě, že se chystají k dalšímu úderu a z toho byli všichni mírně řečeno nervózní. Ten zatracený Francouz se jim potuluje někde po Británii a spřádá si své megalomanské plány, v nichž bohužel figuruje i Harry. Nejhorší bylo, že se nemohli předem připravit, protože nevěděli na co. Zbývala jen ostražitost a vyčkávání. Nadějí bylo, že po tom, co jim zmařili plán na ukradení magické síly Percymu, zpanikaří a udělají chybu. Pokud tedy nemají informátora uvnitř, což byla taky jedna z možností. Zatracená práce.

Když se pracovní doby nachýlila, Jason ho lákal někam na jídlo. Určitě plánoval z něho tahat informace. To tak! Harry s díky odmítnul, protože plánoval letět domů, dát si jenom něco malého k jídlu a zbytek času věnovat přípravám na večer s velkým V. Fantazie už pracovala na plné obrátky a Harry se musel smát sám sobě. Připadal si jako puberťák před prvním rande, který řeší účes a co na sebe. S účesem teda Harry problémy neměl, to rozhodně ne. Vlasy měl trochu delší, než nosíval ve škole, ale přesto byly příliš krátké na to, aby je svázal a zkrotil. Možná by o tom mohl do budoucna uvažovat, ale pro dnešek se prostě musel smířit s divokou záplavou nezkrotných vln. Nebral to jako handycap, to k němu prostě patřilo.

Ovšem ohoz, to je jiná. Znáte ten okamžik, kdy chcete vypadat co nejlíp, absolutně, a přitom nechcete, aby váš partner hned poznal, kolik jste si tím dali práce? V případě Lucia Malfoye tohle téma narůstalo do gigantických rozměrů. Ukažte tomu nejnamyšlenějšímu a nejsebevědomějšímu muži na světě, že jste se kvůli němu snažili... Katastrofální následky. Takže co přicházelo v úvahu? Nic. Oblékne se jako obvykle, snad malilinko vyladěněji - ale né moc! - a hlavně nesmí zapomenout koupit láhev kvalitního vína, což se sluší, když jdete na návštěvu. Už měl vyhlédnutý obchůdek v mudlovském Londýně a po cestě domů tam hodlal zaskočit. Nejznámějších a nejdražších značek měl Malfoy určitě plný sklep, ale kvalitní, leč méně známé víno ze střední Evropy by mohlo být to pravé. Jo, to bude ono.

Než však stačil naplnit své představy, stalo se to. Jedna z těch věcí, které do vaší smrti naplňuje vaše noční můry. Do místnosti vplul stříbrný patron v podobě sněžného rysa, a hlasem Andromedy naléhavě zvolal: "Harry! Napadli nás, pomoz!"
Patron hned nato zmizel, rozplynul se. V Harrym by se v tu chvíli krve nedořezal. Nikdy sice neviděl Andromedina patrona, ale její hlas poznal bezpečně.
ONI jsou v nebezpečí! TEDDY JE V NEBEZPEČÍ! Stěží si uvědomil, že ta slova křičí nahlas. Okamžitě se rozhodl přemístit do jejich bytu, ale zastavil ho dotyk něčí ruky. Jako v mlhách vnímal Seana, který se ho snažil uklidňovat slovy, aby se neukvapoval. Že je to nebezpečné. No a co?

Přemístění proběhlo hladce, vzal prostě Seana sebou. "No skvělé", uslyšel Harry vedle sebe právě ve chvíli, kdy už se rozhlížel po obývacím pokoji. Byly tu patrné známky boje. Povalené křeslo, ohořelá zeď, rozbitý obraz. Všude střepy, zkáza. Ale to Harry nehledal, v tuhle chvíli ho to nezajímalo. Hledal známky života. "Andromedo! Teddy!", křičel a vběhl do chlapcova pokoje. Prázdný.
"Harry!" Otočil se a šel za hlasem směrem ke kuchyni, aby spatřil přítele, jak se nad něčím sklání. Pro Merlina, nebo nad někým? Okamžitě přikleknul a mírně Seana odstrčil. Andromeda, celá od krve bez známek života. NE!
"Enervate", mávnul hůlkou Sean a žena se zhluboka nadechla, jakoby se právě vynořila z vody. Díky Merline, snad bude v pořádku!

Natáhla se po Harrym a on jí vyšel vstříc, jemně ji objal. "Co se stalo?", ptal se naléhavě.
"Teddy", štkala žena srdceryvně. "Odvedli si mého vnoučka! Harry musíš ho najít!" Její hlas už přecházel do zoufalého kvílení, zatímco jí Sean rychlými Episkey hojil drobnější zranění a zastavoval krvácení.
"Zjisti co se stalo a já zatím zavolám k Mungovi", šeptnul Sean do ucha Harrymu a odešel ke krbu.
"Andromedo, uklidni se", naléhal Harry bez ohledu na to, že sám měl chuť řvát jako zvíře. "Musíš mi říct, co se tady stalo. Prosím…" Pohybem ruky přivolal sklenici s vodou a přiložil ji k ústům vyděšené a zraněné ženy. Trochu si svlažila hrdlo a zalapala po dechu, než začala vyprávět.

"Právě jsme se chystali jít do Příčné ulice, jako každou středu. Scházím se tam v Kavárně u Morgany s přítelkyněmi, které sebou také brávají vnoučata…", odmlčela se,aby znovu nabrala dech. "Teddy se tak těšil na kamarády", vzlykla.
"Ano, já vím", těšil ji Harry. "Pokračuj, prosím."
"Ve chvíli, kdy jsem snížila ochrany krbu, abychom se mohli odletaxovat, tak se tam objevili ti muži. Bylo strašné a strašně rychlé!"
Žena se opět zhroutila v pláči a Harrymu hlavou rezonovala její slova 'jako každou středu'. Kdo tak pečlivě plánoval, aby unesl malého chlapce, jehož magická síla je teprve ve vývoji? Tady šlo o jediné. Udeřit na bolestivém místě, a to se povedlo. Harryho srdce krvácelo. Ještě však neztrácel naději. Chlapec je jim mrtvý k ničemu, potřebují ho živého, aby získali to, co skutečně chtějí. Téhle naděje se držel jako klíště a doufal, že malému neubližují.

Jeho počáteční šok, zděšení a zoufalství se uvnitř začalo přetavovat v chladnou, vražednou zuřivost. Bez ohledu na to, že jako Bystrozor by měl nechat pracovat spravedlnost, chystal se těm, kteří by chlapci ublížili, způsobit nepřestavitelná muka před tím, než je zabije. Důležitý je Teddy, na ničem jiném teď nezáleží. Syčivě se nadechl.
"Podle toho kolem je vidět, že jsi jim to neusnadnila", pokusil se o chabou útěchu.
"Já jsem je vůbec nezajímala, Harry. Chtěli jenom malého." Tvář se jí stáhla v grimase bolesti. V tu chvíli se tu už objevili dva lékouzelníci od Svatého Munga, aby se postarali o zraněnou.
"Bude v pořádku. Najdu ho", slíbil Harry a ustoupil stranou, aby udělal místo nově příchozím. Různá diagnostická kouzla, drobné léčebné zákroky; bylo vidět, že Andromedě se daří už lépe, ale stále upírala své zoufalé oči na Harryho. Ten jí pohled oplácel. "Najdu ho", zopakoval pevně.

Jeden z lékouzelníků se obrátil na Harryho. "Jste příbuzný?"
"Ano."
"Bude v pořádku", pokračoval muž, "ale teď ji musíme vzít sebou." Muž se rozhlédl. "Jsou tu další ranění?"
"Ne, děkujeme", řekl Sean, který přistoupil zezadu k Harrymu a stisknul mu rameno. Bylo to uklidňující i povzbuzující gesto zároveň. Harry tak v klidu sledoval, jak se muži postarali o Teddyho babičku a přenesli ji do nemocnice. Sotva zmizeli, otočil se na svého přítele. "Našel jsi tu něco zajímavého?", otázal se prudce a vzduch v místnosti začal vibrovat potlačovanou magií.
Sean měl co dělat, aby zděšením necouvnul. Harryho oči plály tak surovou nenávistí, že bylo naprosto zřejmé, co hrozí. Na obzoru se rýsovala pomsta. Slíbil, že ho bude chránit a tohle by mu to rozhodně neusnadnilo. Ne, když se Harry sám požene do záhuby.
"Hlavně se uklidni, prosím tě", snažil se ho zchladit. "Nejdřív se tu pořádně porozhlédneme, než přijdou další od nás. Jason už určitě spustil poplach."

Harry na něho chvíli tiše zíral, jakoby se jeho mysl vracela z dalekého vesmíru.
"Jo, prohledáme to tu", přitakal tiše, "pak uvidíme. Zatím se nemáme čeho chytit. Snad nám tu nechali nějaké vodítko."
"Počítám, že pokud nic nenechali, určitě se brzy ozvou", přisvědčil Sean. "Určitě něco budou chtít."
Pak se jako jeden muž pustili do systematické prohlídky celého bytu. Za chvíli se k nim přidal i Jason, který si krbem vyžádal vstup. V tu chvíli si Harry uvědomil, že jím vystavené ochrany zabraňují ostatním Bystrozorům, aby se přemístili za nimi. Ve chvíli, kdy změnil dispozice, v bytě se to rázem hemžilo kolegy. Už se k němu řítil i Ron se zděšením ve tváři.

"Kde jsou?!", popadl Harryho za ramena.
"Teddyho unesli. Andromena je už u Munga, bude v pořádku. Vzkaz žádný, zatím", sdělil mu stručně Harry a pevně sevřel jeho ruce. Chvíli tam jen tak stáli, přátelé na život a na smrt. Rozuměli si i beze slov.
"Počkáme, až vylezou z díry a pak jim natrhneme prdel", zavrčel zrzek temně.
Oba věděli, že se odsud nehnou dokud se neobjeví jediná zmínka o osudu malého Teddyho. Únosce bude mít určitě nějaké požadavky a tohle místo je nejjistější základna. Dalším místem kontaktu je ministerstvo, ale tam je vždycky někdo k zastižení. Bradáč už určitě vše organizuje a celé oddělení je v pohotovosti.
Sean k nim přistoupil. "Já jdu podat hlášení a vy to tady pohlídejte, ať ti cápkové", pohybem ruky tam zahrnul zbytek přítomných, "tady z toho neudělají kůlničku na dříví."
"Zabavíme se tím, že tu trochu uklidíme, viď Rone", pousmál se smutně Harry a loktem drcnul do kamaráda.
"Cože? Úklid?", vyjádřil ten své zděšení. V dalších litaniích ho zastavil Sean, když mu sevřel loket.
"Dej na něho pozor", řekl tiše a odkráčel ke krbu, v němž se v mžiku ztratil.

"Bojí se o tebe", oznámil zrzek zcela zřejmé.
"Já vím. Zbytečně", odtušil Harry. "Co Hermiona?"
"Touhle dobou je už asi u Munga u Andromedy. A mamka tam bude coby dup. Andromeda bude v pořádku, uvidíš", dodal.
"Nebude, pokud nenajdeme Teddyho", zavrčel Harry.
"Najdem, kámo, to si piš! Ale nejdřív musíme být trpěliví."
"Počkáš tu se mnou."
"Mám všechen čas světa", odpověděl Ron na otázku, která nebyla otázkou. "Ale nejdřív odsud vypakujem ty ostatní pitomce."
"Jo, dva úplně stačí."
Čas se neskutečně vlekl, když ti dva pochodovali roztržitě po bytě a čekali na jakoukoli zmínku. Cokoliv, co by je posunulo dál. K jejich dobru je třeba říct, že opravdu tu a tam kouzlem odstranili nejhorší škody. Nervozita s nimi cvičila nehorázným způsobem a moc toho nenamluvili. Slova vázla.

ooOoo

Lucius byl rozladěný. Ne, to škrtnout. Byl vzteky bez sebe. Nepřišel. Jak to, že nepřišel! Byl si stoprocentně jistý, že dnes večer ho tu bude mít. Tady, jenom pro sebe. Všechno bylo připravené, všechno bylo dokonalé. Dal si opravdu záležet.
Právě dnes večer chtěl Harryho definitivně přesvědčit, že se rozhodl správně a že nikdy nebude litovat. Nebyl hloupý. Věděl, že i když Harry přistoupil na jeho požadavek, stále měl o něm a jeho motivech pochybnosti. Hodlal je rozptýlit, zaplašit.
Že by se naštval kvůli tomu prohlášení v novinách? U horkokrevného Nebelvíra je to možné. Nebo se stalo něco jiného?
Musel vzít v úvahu, že Potterova práce je nebezpečná, zvlášť v téhle době, a mohlo se stát cokoli. Lucius se rozhodl. Je třeba konat, a obhájit si, co je jeho.
V první řadě Harryho domov. Pokud tam neuspěje, bude kontaktovat Seana Flitwicka.
Ať se děje, co se děje, neunikneš mi, Harry Pottere. Přijdu si pro tebe.


Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama