4 kapitola 2

10. března 2012 v 21:27
dfghjk


Hermiona pustila Harryho a pak si znova sedla, Kingsley odešel hledat Nibsyho. Harry si odskočil na WC a nechal Snapea sedět u stolu s Hermionou samotného. Netrpělivě procházel restaurací, dokud nenašel pánské toalety. Všechno to pivo a víno spolu s nynější kávou, bylo příliš. Jeho močový měchýř volal po vyprázdnění. Nakonec doklopýtal do jedné z kabinek a rychle si rozepnul poklopec, protože hrozilo akutní nebezpečí nehody. Ulevilo se mu, jakmile se začal vyprazdňovat. Z kabinky naproti zaslechl zvuky, které zněly, jako kdyby se tam dva kouzelníci spolu líbali, nebo dělali ještě něco dalšího. Právě tyto zvuky poslaly do jeho podbřišku spirálou žár, který se změnil v rozkoš proudící z něj. Ta určitě musela být způsobena ještě něčím jiným, než jen uvolněním močového měchýře. Cítil rozpaky nad tím, jak ho takový jednoduchý akt mohl vzrušit. Bylo omračující, že obyčejná malá potřeba se mohla změnit na něco tak neuvěřitelně smyslného.
---
Kouzelníci v kabince provozovali zcela určitě něco víc než jen líbání. Zvuky jejich činnosti zaplavily Harryho uši při vyprazdňování a naplnily mu mysl bujarými obrazy. Poslouchat je teď bylo velmi vzrušující. Znělo to čím dál tím víc, žhavěji a dráždivěji, než co kdy slyšel od různých čarodějek, se kterými byl. Sakra. Teď, když měl prázdný měchýř, začínal být velmi rychle vzrušený sám.
Jak otřepaná situace! Merline, - uvízl na toaletě v kouzelnickém klubu pro gaye.
---
Což ho opět přivedlo zpět k myšlenkám na Snapea. Bylo znepokojivé, jak lehce si dokázal představit, co by se stalo, kdyby sem s ním přišel Snape. Byli by to oni dva, kteří by tu vydávali tyhle zvuky? Harry zjistil, že si hladí ztvrdlý penis, se kterým by bylo obtížné vrátit se zpět ke stolu. S tichou kletbou začal rychle masturbovat a nechal zvuky, které vydávali dva vrcholící kouzelníci, aby jím pronikly. Zatraceně, Snapeovy prsty - omotané kolem jeho penisu, pohánějící ho k orgasmu. Ty kruté, ale oh-tak-smyslné křivky jeho rtů-Snape-
---
Musel se kousat do rtů, aby ztlumil sérii stenů a těžce oddechoval, když se blížil jeho vlastní orgasmus. Představoval si Snapeovy černé oči upřené na něj, které ho sledují tak intenzivně, jako ho ve skutečnosti lektvarista sledoval, když jedl čokoládový dort. Kouzelníci už byli dávno pryč, když se rytmus Harryho srdce opět zpomalil a vrátilo se mu jasné myšlení. Rychle očistil sebe, toaletu a snažil se uklidnit pomocí studené vody u umyvadla.
Vědomí, že právě masturboval s obrazem Snapea před očima - v restauraci, ke všemu v restauraci pro homosexuální kouzelníky, plné temných čarodějů kolem, a se Snapem sedícím stále u jejich stolu spolu s jeho dvěma přáteli - bylo burcující, děsivé a elektrizující zároveň.
Pro boha - Hermiona měla pravdu. Vzrušovalo ho nebezpečí a přitahovali nebezpeční lidé a Snape. Ztrápeně zíral na svůj obraz v zrcadle. Byl zatracený.
Severus civěl na Hermionu, která seděla naproti němu a bezstarostně míchala svůj bylinkový čaj. Přeměnila svůj šálek kávy v šálek heřmánkového čaje s medem.
Pak zvedla pohled a tiše řekla.
"Odejdeme brzo, to slibuji. Ale něco byste měl vědět. Harry byl vždycky do vás tak trochu zamilovaný. Myslím, že hned od začátku, ale byl tak mladý, že to jednoduše nikdy nepoznal. V tuhle chvíli si není vědomý toho, co dělá. Neměl byste se urazit, pokud udělá něco hloupého."
Vzteklý Severus jí ledově informoval. "Děkuji, slečno Grangerová, cením si vašeho upozornění, ačkoliv si myslím, že to není vaše starost."
Bez povšimnutí ho ignorovala.
"Harry vás má opravdu rád a začíná být do vás zamilovaný. Vždycky má tendenci nechat se svou touhou zatlačit do partnerství. Jenže pak se ocitne v bezvýchodném vztahu, když ho druhá osoba nemiluje. Proto vás varuji, dokáže se zamilovat velmi rychle a snadno. Vlastně je tak trochu magnet na tyhle situace a u partnera si plete touhu s pravou láskou. Takže se mu neopovažte ublížit. Pokud si s ním jen hrajete a zlomíte mu srdce, budete toho litovat."
"To mi vyhrožujete?" zeptal se jí nevěřícně Severus.
"Ne, to vám slibuji." řekla tvrdým tónem se stejně tvrdým výrazem.
---
Severus si uvědomil, že pro jednou a v této velmi nepravděpodobné situaci, ve skutečnosti Hermionu Grangerovou obdivuje. Nebylo to díky jejímu náhlému odhodlání buldočí matky chránit své štěně. Spíš to bylo pro sílu a důvtip, který dovolil této mladé čarodějce přežít válku.
"Nedělejte si starosti, Grangerová." řekl uštěpačně, a tiše, aby to zaslechla jen ona. "Rozmazluju Pottera už dost dlouho, a nevidím žádný důvod, proč bych to neměl dělat i dál."
"Dobře. " řekla a zdálo se, že se trochu stáhla zpět. "To je dobře. Nakonec vy sám tím také získáte. Ale možná to byl váš záměr celou dobu."
"Prosím vás. " odfrknul Severus. "Až do té senzace s Playwitchem, Potter nikdy nebyl víc než jen pošetilé dítě, vláčené svými náladami a sebelítostí. Jen v posledním roce války to vypadalo, jako kdyby opravdu dospěl."
"Stejně, " upozorňovala Hermiona. "není tak silný, jak by se mohlo zdát. Jeho zdravotní stav je ukázkou toho, jak na tom je, a ne naopak."
"Ano, toho jsem si dobře vědom, slečno Grangerová, " řekl Severus. Odmítal ji dovolit, aby si mohla myslet, že ho může nějak zastavit. "Zdá se, že jste mi jasně vysvětlila svůj názor. Ačkoli, musím říct - nepodkopává to trochu tu vaši malou kampaň za legalizaci KAVY tvrdit, že to je má něžná láska a péče, která ho vyléčí spíš, než lektvar?"
---
Věnovala mu rychlý křivý úsměv.
"Vy a já to víme, ale on ne - stejně jako zbytek světa. Co ministerstvo neví, mu nemůže ublížit. Kromě toho, pokoušeli se Harryho využívat při každé příležitosti už dost dlouho. Je na čase, aby si to pro změnu zkusili zase oni, nemyslíte?"
"Myslím, že na tomhle se shodneme. " zamumlal Severus, když viděl, jak se Kingsley vrací ke stolu s dortem na talíři.
Hermiona seděla vzpřímeně a usrkávala ze svého čaje, jako by se nic nestalo.
---
Severus zjistil, že jeho klid je po tomto náporu roztříštěný - když sledoval Harryho, jak si užívá večeři a pak ten hříšný, hříšný čokoládový... Nikdy neměl souhlasit s dortem a kávou. A teď vědět, že se Harry zamilovává - zamilovává do něj, pokud mohl Grangerové věřit. Naplnila ho nová vlna naděje, proudila jím tak jako nikdy předtím.
Byla snad mylná?
---
"Snape." řekl Kingsley vedle něj. "Určitě vás bude zajímat, že několik členů Wizengamotu je vašimi zákazníky. Ranní pýcha otevírá pro Violu Tadelma-Mater dveře. Myslím, že tohle můžeme použít. Také zraněná noha ministra Popletala mu dává někdy zabrat a pokud by věděl, že vaše KAVA MYSTICA možná pomůže lidem zraněným ve válce kletbou, mohl by to být rozhodující faktor v našem pokusu změnit úřední rozhodnutí."
Severus zvedl obočí. Dávalo mu to velkou naději, když tohle slyšel. "Neříkejte?"
"Nejen to," připojila se Hermiona. "někteří z mudlorozených znají KAVU a její účinky a také si jsou vědomi její užitečnosti. Jsou ochotni za její legalizaci bojovat. Ví, že to nařízení je směšné."
"Zapomínáte, že hlavním důvodem, proč byla zakázaná, bylo to, jak velmi užitečná a neškodná je." poznamenal suše Severus.
Hermiona se na něj pozorně dívala.
"Ano Harry mě na to nedávno upozornil."
---
Harry se mezitím vrátil a přišel ke stolu právě v okamžiku, kdy to říkala. Vstala, aby mohl proklouznout a sednout si zpět na své místo.
"To mi připomíná." řekl Harry, a natáhl se pro pergamen s instrukcemi o KAVĚ MYSTICE a podal ho Hermioně.
"Tady. Tohle je recept na lektvar. Omlouvám se, že jsem ti ho nedal předtím."
"Oh, díky. Budeme ho zítra potřebovat." řekla. Vytáhla pero, zápisník a vše si opsala. Pak svitek vrátila Harrymu a svojí kopii si dala do kapsy pláště. Podívala se na Kingsleyho.
---
Harry se posunul blíž k Severusovi a natáhl se pro svůj šálek kávy. Snape se pokoušel ignorovat vzrušení, které jím projelo díky tomu, že si Harry sedl tak blízko k němu. Dávalo mu to příležitost užít si nádherný pocit být ponořený v magické auře mladého čaroděje stejně tak, jako v jeho příjemné přirozené vůni, kterou měl.
Severus jim vážným hlasem oznámil.
"Musím opravdu trvat na tom, abych mohl dohlížet na výrobu lektvaru. Nedovolím, aby mi moje práce byla sebrána. Je to můj obchod, proto já budu zajišťovat výrobu lektvaru."
"Také jméno Viola se změní a budete mít šanci na větší zakázky, jak bude váš obchod expandovat." řekla Hermiona."Tohle je vaše příležitost. Nechceme, abyste o cokoliv přišel. Jen chceme, aby byl odstraněn zákaz KAVY a staly se nějaké změny na ministerstvu. Máme jiné záměry než vy."
Kingsley doplnil.
"Pokud v něco doufáme tak, že už nebudete muset podnikat tajně a skrývat se v podsvětí. Obávám se ale, že já jsem příliš zaneprázdněný a nejsem v takové pozici, abych mohl něco udělat. Tady Harry je ten kdo má čas a možnost vám pomoci, ale samozřejmě jen pokud chcete. On bude hlavní postava, co se týká KAVY a Ranní pýchy. Přesto vás potřebujeme, abyste všechno řídil. Jak jste řekl, je to váš lektvar a váš obchod. Slibujeme, že budete mít poslední slovo."
---
Harry a Hermiona přikyvovali.
"Dobře." řekl Severus temně a v duchu ho zajímalo, do čeho se to uvrtal.
"To je skvělé." prohlásil Kingsley. "A teď obávám se, že jsme vás už zdržovali dost dlouho. Omlouváme se, že jsme vám přerušili večeři. Opravdu jsme chtěli jen recept na lektvar. Mimo to, já a Hermiona máme ještě nějaké záležitosti, které musíme vyřešit." postavil se a zašklebil na ně. "Děkujeme za dort a kávu, Harry."
"Budeme ve spojení." řekla Hermiona a podívala se na Severuse. Pak se naklonila nad Harryho a lehce ho objala. "Dávej na sebe pozor, Harry."
---
Severus zjistil, že má divný a neznámý pocit z toho, když je viděl spolu, zvlášť při tak láskyplném gestu Grangerové. Identifikoval ten pocit jako žárlivost.
"Jo, ty taky. Ahoj." řekl Harry a vypadal tak trochu ztraceně.
Další úsměv, několik pozdravů a pak náhle ten hurikán Kingsley a Grangerová byl pryč.
---
I když bylo vyjasnění některých věcí s Grangerovou a Kingsleym užitečné, Severus byl rozmrzelý z toho, že jeho večer s Harrym byl takto narušený. Harry byl plachý celý večer. Teprve u dortu se začal uvolňovat, ale teď se zdál ještě víc nervózní, než na začátku. Severus se zhluboka nadechl, pokoušel se usilovně zahnat svůj hněv nad tím, že se nemůže Harryho dotýkat stejným způsobem. Jen tak jednoduše a obyčejně mu dát ruku kolem krku, tak důvěrně ho obejmout.
---
Harry seděl na svém místě, a jak se na něj díval, řekl.
"No, to bylo něco. Nejsem si ale jistý co. Hej!" řekl, když viděl Severusovo zamračení. "Vůbec jsem netušil, že tu dnes večer budou. Chtěl jsem dát Hermioně ten recept u oběda."
Severus mu věnoval poloviční úšklebek. Pohyboval se velmi opatrně, aby se neodsunul od Harryho na své původní místo, protože nebyl ochotný ztratit tu blízkost.
" Ti dva jsou neprůhlední jako zloději. Nedivil bych se, kdyby změnili všechno, než bude konec roku."
Harry ho sledoval, tak jako by si neuvědomoval, že to dělá.
"Jo," řekl roztržitě. "Zreformují celé ministerstvo od shora dolů. Nebo se říká zdola nahoru?" usmál se, když si vzpomněl na budovu ministerstva, která byla ponořená v zemi a táhla se do neuvěřitelné hloubky.
---
Severus se rozhodl trochu prozkoumat Harryho city.
"Tohle byl velmi příjemný večer, pane Pottere. Opravdu příjemný." Sledoval Harryho reakci, a byl potěšený, když se na tváři mladého muže objevil úlek a zklamání.
"Ano, byl, že ano? Emm. Nepokouším se na to nijak tlačit, nebo tak něco, ale vypadá to, že bychom se měli zase brzo sejít a domluvit se na tom co byste rád dělal, pokud se nám podaří dosáhnout toho, že se lektvar bude moc volně vyrábět. Sejdeme se tady? Zase na večeři, nebo tak? V rybí den. Myslím, že to by mohlo být dobré."
Seveverus potlačil radostný úsměv nad Harryho nedočkavostí.
"To je lákavé." přiznal pomalu. "I když teď už víš kde je můj byt. Bude pravděpodobně bezpečnější a méně nápadné se sejít tam."
---
Harryho výraz vypadal nedočkavě a bojácně zároveň.
"Okej. To je taky fajn. Čemukoliv dáváte přednost. Domluvíme si datum, nebo chcete, abych k vám přišel, až budu mít něco konkrétního?"
"Co přesně máš na mysli?" zajímal se Severus.
"No, přemýšlel jsem nad sehnáním větší budovy pro výrobu. Potřebujeme místo na výrobu a taky zvlášť velkou laboratoř, to je jisté. Možná nějaký starý obchoďák, který bychom mohli předělat."
"Máš zájem na koupi nemovitosti?"
"Ani ne. Jen jsem myslel, že by to dávalo smysl naplánovat to dopředu a mít připravené nějaké místo. Bez ohledu na to, jak to Hermioně půjde. Potřebujeme vyrábět různé druhy lektvarů, ne? Abychom pokryli černý trh?"
---
Severus začal cítit, že má zálusk na očekávané rozšíření Violina podnikání.
"Ranní pýcha také potřebuje správné místo." souhlasil.
Harry se šklebil, zcela jasně se mu líbilo, když si mohl užívat pocit konspirace.
"Seženu tedy obrovské místo. Taky si potřebujeme promyslet, jaké lidi budete chtít najmout."
"No, k tomu určitě dojdeme. Nemusíme tak pospíchat." pomalu prohlásil Severus a upíjel kávu. "Povedeš naše reklamní oddělení, ne? Předpokládám, něco jako samozvaný kouzelnický mluvčí."
Harry si olízl rty.
"Dobře, pokud nebudete proti tomu? Myslím, že to bude záviset na mém veřejném vystupování, během schvalování?"
Severus rychle kývl.
"Samozřejmě. Jen přemýšlím, jestli očekáváš, že budeš placený jako oficiální zaměstnanec, nebo na základě smlouvy."
Harry vypadal, jako kdyby ho tím uzemnil.
"Cože?"
Severus se na něj zkoumavě díval.
"Mluvíš o tom, že chceš pracovat pro Violu Tadelma-Mater, ne?"
"Vy byste mě najal? Oficiálně?" Harry zněl překvapeně.
Severus podrážděně řekl.
"Přirozeně, Pottere - nemluvíme tady o tom, že si budeš jen tak přicházet a odcházet z mé kanceláře kdy se ti zlíbí. To budeš moci dělat během kampaně, nebo tak dlouho jak to zabere Grangerové a Kingsleymu protlačit věc na ministerstvu, ale pak. Ty a já se chystáme ovládnout trh s lektvary. Bude z toho velkovýroba. Samozřejmě budeme mít konkurenci, ale tu porazíme. Přirozeně."
---
Harry se zdál znepokojený.
"Tohle je větší než jsem myslel, že to bude."
"Na to vycouvat z toho je už příliš pozdě."
"Já z toho necouvám." rychle tvrdil Harry a napřímil se. "Já jen... to je... Budeme obchodní partneři. Nemyslíte, že to je nečekané?"
"Pottere." vysvětloval mu trpělivě Severus. "to je přesně to, k čemu se chystáme, když tenhle lektvar chceme prodávat široké veřejnosti. Moje zkušenosti jako mistra lektvarů, kombinované s tvojí veřejnou propagací produktů a s pozicí Grangerové na ministerstvu vyvíjející tlak na média. Je úplně nezbytné, že budeš pracovat se mnou, nebo moje minulost jako ex-smrtijeda to všechno zničí. Bez tebe je celá tahle věc k ničemu."
---
Ale Harry se zdál ohromený. Lektvarista proto změnil přístup.
"Pottere, přemýšlej o tom. Pozorně. Až to všechno vyjde ven a Grangerové se podaří zrušit zákaz KAVY, věci se uklidní. A my dva budeme mít malé lektvarové království - samozřejmě v něm můžeš mít podíl - a my budeme moct jen sedět a nechat za nás pracovat druhé... Budeme bohatí, jak jsi sám chytře říkal."
"Jo, jasně to jsem říkal, že jo." řekl Harry. "Fajn. Dobrá. Nevím, čeho bych se měl bát. Omlouvám se. No, takže... budeme pokračovat, předpokládám."
"Dělá ti starosti, že budeš spojovaný se mnou?" zeptal se Severus.
"Ve skutečnosti jsem se obával, že bude vadit vám být spojovaný se mnou." vysvětloval Harry a začaly se mu barvit tváře. "Nebyl jsem si jistý, jestli mě chcete v čele celé té věci. Propagovat výhody lektvaru je jedna věc, ale vy mluvíte o tom, že budu mít podíl a budu součástí marketingu. Já vážně nevím, co bych měl dělat. Nemyslel jsem, že budu opravdu něco dělat, vážně. Jen jsem myslel, že pomůžu věci dát do pohybu. Neříkám, že to nemůžu dělat, nebo že to nechci dělat. Já jen... jsem překvapený." Hrozně nervózně se zasmál.
"Jsem hloupý, že ano? Jen mě prostě ignorujte. Myslím, že jsem toho moc vypil."
---
Severus dobře věděl, kolik toho Harry vypil a pochyboval, že tohle povykování je kvůli alkoholu. Přemýšlel, jak by zachránil večer, nebo jak by Harryho uklidnil. Oh, Merline, tak moc se chtěl přisunout blíž a položit mu ruku kolem krku... Kdyby jen nebyl tak plachý. Přemýšlel, co mohlo Harryho tak rozhodit. Příchod Langerové?
---
Pak ho to náhle napadlo.
"Pottere. Promiň mi tu neomalenost, ale nestalo se něco na toaletě?" Když Harry vypadal otázkou překvapený a pak zahanbený, Severus rychle pokračoval. "Předpokládám, že jsem tě měl varovat. Je to určitě šok, když se někdo neočekávaně stane svědkem takového chování."
"To - není vaše chyba." protestoval Harry. "Věděl jsem, co je tohle za místo, když jsem sem poprvé přišel. To je fajn. Opravdu. Na tom nezáleží." Harry začal popotahovat ubrus na stole, což prozrazovalo jeho nervozitu. Rozechvěle se zašklebil. "Slyšel jsem horší věci v Bradavicích, v klučičích ložnicích. Pak tu byly pivní flámy po famfrpálových zápasech."
---
"Samozřejmě." Severus byl v koncích s tím co říct po tomhle prohlášení. Nevěděl, jestli večer byl úspěch nebo kompletní selhání. "Možná bychom měli jít. Už jsme tu dost dlouho a pochybuji, že dnes večer vymyslíme něco dalšího."
"Zavolám o účet." řekl Harry a hlasitě zavolal. "Nibsy!"
Domácí skřítek se objevil a uklonil se.
"Nibsy, chceme již odejít. Řekni kuchaři, že jídlo bylo vynikající. Absolutně úžasné od začátku dokonce. Zvláště steaky! Určitě zase přijdeme. Dal bys mi nyní účet, prosím?"
"Harry Potter je zde kdykoliv velmi vítaný, pane!" řekl Nibsy a hluboce se uklonil. "Není tu žádný účet pro pana Harryho Pottera. A Nibsy dostane speciální dávku zbytků pro svoji rodinu! Nibsy je velmi vděčný, pane." Skřítek luskl prsty a vše skřítek, špinavé talíře a šálky zmizelo.
---
Harry měl pusu dokořán.
"Cože? Ale-ale to-"
"Bezpochyby to je chyba Kingsleyho." poznamenal Severus.
Harry seděl naštvaně a zamumlal si. " S přáteli jako mám já, kdo potřebuje nepřátele?"
Když se Severus usmál, Harry se znovu napřímil a zhrozeně na něj zíral, co si asi Severus pomyslí. Rychle řekl. "Oh, bože. Samozřejmě se to nevztahuje na přítomnou společnost."
"Pojďme odtud, Pottere. Jak se cítíš? Zvu tě, aby ses ke mně připojil na skleničku před spaním. Pokud se ti ovšem nezhoršuje horečka, a neměl by ses raději vrátit domů a vzít si lektvar." řekl sarkasticky. "Nakonec jsi vypil skoro celou láhev Rennes-les-Chateau."
"Opravdu tolik? No, vlastně je mi fajn." řekl Harry a strašně se pokoušel, aby to znělo přesvědčivě.
"Měl jsem dojem, že jsi dosáhl svou hranici." Poznamenal Severus.
"Už to odeznívá." ohradil se mladík, a podíval se nevinně na něj. "Vážně."
---
Znělo to tak chabě, že se Severus nemohl ovládnout a nezasmát se.
Harry na něj zíral.
"Vy se - smějete. Víte, vůbec si nevzpomínám, že bych vás někdy předtím viděl smát se. Ne pořádně. Určitě tu nebylo moc důvodů proč se smát, ale..."
Severus nedůtklivě řekl. "Přestaň být morbidní, Pottere, a vypij tohle." Vrazil mu do ruky sklenici s vodou a počkal, až jí Harry vypije. "Teď mě chyť za ruku. Přenesu nás, protože vidím, že ty nejsi ve stavu, abys to udělal."
---
S rozpačitým pobavením se ho Harry chytil za loket. Severus vzal poloprázdnou láhev vína a přenesl je přímo na pohovku v jeho obýváku.
"Ouha." vykřikl Harry, který se ho stále držel za ruku, evidentně dezorientovaný a překvapený tím, že místo toho aby stál, zjistil, že sedí na pohovce.
"Zapomněl jsem na tu část kde se má vstát."
---
Severus se pokoušel potlačit hrozivé myšlenky honící se mu v hlavě. Měl Harryho tady ve svém bytě v noci po něčem, čemu by se dalo říkat rande. Harry byl omámený dobrým vínem a pod vlivem ispirující zkušenosti na toaletě, kde se zcela určitě dva čarodějové navzájem přivedli k orgasmu...
Bylo by to tak snadné využít příležitosti a nevědomosti mladého muže. Cítil se zlý, dravý, jako predátor. Začal přemýšlet, jestli i jemu víno nezamotalo soudnost. Dotek Harryho ruky ho přes oblečení přímo pálil na kůži.
"Můžeš se mě teď už pustit, Pottere. Jsme na místě."
Harry ucukl a okamžitě ho pustil.
"Oh! Promiňte!"
---
Severus přemýšlel, proč nabízel Harrymu další alkohol, když chlapec - ne mladý muž - měl zcela evidentně dost už teď. Byl už tak roztřesený, že se nemohl ani sám přenést. Lektvarista zvažoval, že ho vezme domů a uloží do postele. Pak ale musel bojovat s bujnou fantazií, která mu ovládla myšlenky. Uložit Pottera do postele... pomoci mu svléknout se... dát mu polibek na dobrou noc...
"Pravděpodobně už bys neměl pít nic dalšího." zamumlal Snape, a postavil láhev vína na stolek před pohovkou.
"Mám tu Rehydratační lektvar, který je pravděpodobně lepší než obyčejný lektvar proti kocovině."
Harry udělal obličej. "Agrr. Prosím ne."
"Ujišťuji tě, že má velmi jemnou chuť. Ano, je daleko chutnější než jakýkoliv lektvar, který jsi kdy měl."
---
Harry se posadil, přemýšlel.
"Dobrá tedy. Máte pravdu, asi bych už neměl pít. Kdo ví, jak by to ovlivnilo KAVA lektvar. Vadilo by vám, kdybych tu chvíli zůstal, než se vzpamatuju?"
"Samozřejmě, že ne." Řekl Severus. Přivolal lahvičku lektvaru, a když přilétla, dal jí Harrymu.
Proč, proč sakra v první řadě nevzal jednoduše Pottera domů? Proč ho přivedl sem?
Oh, chtěl ho svést. Proto. Úplně absurdní nápad. Povzdechl si. Asi bude potřebovat lektvar i on, pomyslel si a přivolal si ho také.
"Hmm, mátový." mumlal Harry. "Víte, co je zvláštní stále cítím tu vůni Vánoc."
---
Severus přemýšlel, co tím celý večer Harry myslí.
Probíral v duchu to, co říkala Grangerová, o tom že Harry dává v sázku své srdce. Jako kdyby si on mohl nechat ujít příležitost a nepokusit se získat pozornost mladého čaroděje.
"Vážně nechápu, proč se pořád snažíte předstírat, že jste tak sarkastický a nepřátelský. Ve skutečnosti jste opravdu milý." řekl Harry.
"A ty jsi opilý." odpověděl mu na to Severus.
"Nejsem." Protestoval Harry s úsměvem. "Měl jsem jen malou špičku a ta už začíná odeznívat."
Na tohle Severus neměl lehkou odpověď, zejména když zjistil, že je v hrozné situaci, ve které zírá na Harryho, jak sedí na jeho pohovce a dívá se na něj zpátky se skličujícím střízlivým výrazem.
V tom napjatém tichu, slyšel tikat hodiny na stěně a Harryho oči se mu zdály zelenější, než si kdy předtím všiml.
---
"Užil jsem si to." řekl mladík s vážným výrazem a lehkým tónem. Ale zrádná barva mu začala stoupat do tváří.
Severus za všech sil bojoval s touhou klesnout na kolena mezi Potterovy nohy. Zoufale rychle mu odstranit oblečení a vzít do úst jeho nádherný penis.
Těžce polkl a opatrně odpověděl. "Stejně jako já."
"Myslím ale, že dávám přednost steaku před rybou." řekl a neuhnul pohledem stranou. Jeho oči se Severusovi zdály temnější a výraznější, než v téhle chvíli mohl zvládnout. Severus čekal a začal si uvědomovat, že s ním Harry neuvěřitelně flirtuje. Zúžil oči.
"Buďte velmi opatrný, pane Pottere."
"Tím je myšleno co?" zeptal se Harry tiše.
"Na to co si přejete." varoval ho Severus. "mohlo by se to splnit."
Harry se kousl do rtu, sál si ho a mračil se. Věnoval Severusovi zvažující pohled. "Znám se líp."
---
Severus se cítil se absurdně jako idiot, když tu napjatě stál ve svém vlastním obýváku před Potterem, jako nějaký náctiletý s rostoucí erekcí. Popadl láhev červeného vína a dal si veliký lok. Sednul si vedle Pottera napravo a dával si pozor, aby mezi nimi byla půlmetrová mezera.
"Během našich společných lekcí Nitroobrany si vzpomínám, že jsem viděl zlomky tvého pohledu do zrcadla z Erisedu. Mohlo by pro tebe být jednoduché... splést si potřebu útěchy a laskavosti s něčím jiným. Předpokládám, že to je důvod, proč tvé avantýry byly, tak neuspokojivé jak byly."
"Dost jste o tom přemýšlel, co?" zeptal se Harry s hořkostí v hlase. "Znáte mě stejně tak dobře jako já znám vás. Nemůžete jít dvojí cestou. Užívám si seznamování s vámi a to nejmenší co byste si měl připustit je, že vy taky. Ale to nás nedělá bližšími, než jsme. Ne dokud sami nechceme být."
---
Severusovi se příliš nelíbil Harryho pokus ukázat mu náhle hloubku jeho dospělosti a zkušeností. Zvlášť ne po uštěpačném varování Grangerové, daném z čistě přátelské obavy o Harryho emocionální stav.
Ale bylo také pravdou, že to byl Harry, kdo mezi nimi měl všechno pod kontrolou. Severus nemohl udělat žádný pohyb, dokud si nebyl jistý, že Harry chce, aby ten pohyb udělal.
Což znamenalo, že to je zcela na Harrym, jaký druh vztahu tohle bude.
"Dej si pozor, aby sis nepletl touhu, nebo přátelství s láskou." Řekl konečně Severus, a dal si další lok vína z lahve. Harry se natáhl a vzal mu jí, postavil jí na stůl a posadil se blíž.
---
Severus byl zaplavený živočišným teplem, jeho blízkostí a tou zvláštní vanilkovou vůní. Musel zavřít oči před děsivou touhou, která ho sevřela.
Prosím, tiše žadonila jeho mysl, oh prosím. Jen jeden dotek. Jedno ochutnání. Jedno jediné, které ho pak bude přenášet přes ty dlouhé osamělé noční hodiny.
"Proč to nemohou být všechny tři?" odpověděl Harry upřímnou otázkou. Severus tu upřímnost slyšel v mladíkově hlase.
"Protože ty jsi ty a já jsem já." odpověděl to, co bylo zřejmé.
---
K jeho vrcholnému otřesu, se Harryho prsty dotkly jeho tváře a teplé rty překryly jeho. Harryho dotek byl na jeho tváři pevný, ale současně jemný. Obracel Severusovu tvář k sobě, tak aby ho mohl políbit hlouběji.
Severus reagoval dřív, než o tom mohl přemýšlet. Oplácel mu polibek a byl šokován ještě víc, když se Harryho rty rozdělily a zvědavý, vlhký a horký jazyk mu lehce přejel po rtech. Severus jeho pohyb kopíroval svým a záhy se celý svět točil jen kolem Harryho sladkého jazyka, vyrážejícího proti jeho a kolem těch milých rudých rtů pohybujících se bez spěchu a ostychu. Byl rád, když polibek nabral na tempu.
Náhle se ozývalo vzdychání. Severus se topil v spalujícím žáru posedlosti, i když nemohl říct, který z nich byl víc posedlý tím druhým. Harryho rty byly na jeho a pevné mladé tělo se tisklo k jeho hrudi a levému rameni. Nevěděl, kdy se jeho ruce natáhly a přitáhly mladíka ještě pevněji k němu.
---
Konečně se Harry odtáhl - dýchal přerývaně. Severus otevřel oči a sledoval, jak se s chvěním otevírají ty Harryho.
"Můj bože." vydechl Harry, hleděl na něj z takové blízkosti. Rty měl rozevřené a lesklé. Tvář měla na sobě ruměnec vyvolaný polibkem. Severus nemohl promluvit, neodvážil se. Mohlo by to zlomit kouzlo. Musela to být nějaká zvláštní kletba nebo cokoliv jiného, co ovládlo Harryho Pottera, aby udělal něco tak neskutečného, jako bylo políbit ho.
---
Políbit ho, Severusovo srdce jásalo a poskakovalo mu v hrudi.
Horký žár mu proudil žilami, následovaný pocitem naplnění. Touhy, kterou cítilo jeho srdce. To bylo to, co tak strašně dlouho hledal. Nezáleželo na tom, že to byl zrovna Harry. Naopak, právě to se zdálo být nějak podivně správné.
---
"Chci tě." Vyhrknul. Hlas měl nejistý, chraplavý a pro jeho uši úplně k nepoznání. Harry na to reagoval zasténáním, a ten zvuk jakýmsi způsobem odpovídal na narůstající touhu v jeho slabinách. Harry se k němu přitočil blíž. Líbal ho tentokrát ještě s větší bezstarostností a volností. Bylo to žhavé, vlhké a báječné. Severusova mysl explodovala štěstím a potřebou - do bílého žáru, rozkoše a ó! Samozřejmě Harryho.
"Harry." dokázal vydechnout do jeho úst a v ten okamžik se mu začínal vracet smysl pro realitu...Bože, vyvrcholil do svých kalhot. Jeho vlastní steny mu ještě zněly rozpačitě v uších, když se Harry od něj odtáhl a udiveně se na něj díval.
"Byl - tohle- to jsem způsobil já?" zeptal se nezáludně.
---
Severuse bodlo náhlé ponížení a byl by se odtáhl, kdyby se Harry neposadil, nepoložil mu obě ruce na ramena a nezatlačil ho hlouběji na pohovku.
"Prosím, ne, nemyslel jsem to... jsem rád. Přál jsem si to." říkal rychle a naléhavě.
Severus ho sledoval, těžce oddechoval a tvrdě se snažil znovu vzpamatovat.
"Vlastně věřím, že teď jsem na řadě já." Řekl Severus, a znovu se pokusil posadit. Tentokrát ho Harry nechal.
---
Snape si klekl před Harryho a radostně odhodil všechnu obezřetnost a všechny myšlenky na zítřek. Poddal se naprosto své potřebě - odhrnout plášť z těch silných, štíhlých stehen. Odstrčil pryč z cesty Harryho ruku, když se mu pokoušel pomoci s rozepnutím poklopce mudlovských džín. Stáhl mu je z boků a Harry se nadzvedl, aby umožnil Severusovi stáhnout mu i boxerky.
---
Mladíkův pach byl silný, lahodný a zapůsobil na jeho smysly, jako rána. Severus pevně uchopil Harryho boky, sehnul se k té ztopořené délce mladého, nádherného penisu, a rovnou ho celý vsál do úst, zatím co se Harrymu se z hrdla ozval zoufalý výkřik. Měl v ústech život a žár. Hlad, který tak dlouho potlačoval, náhle vzrostl, spolu s něžností, kterou neočekával. Harry je jeho. On ho získal a nikdy se ho nevzdá.
Pohyboval se nahoru dolu po tom silném, vzrušeném a rudém orgánu. Sál ohnivě žalud a vychutnával si slanost, která z něj vycházela. První známky blížícího se vyvrcholení vynutily z Harryho naříkavý zvuk. Severus ho opět znovu celého vsál v plném rozsahu. Líbilo se mu, jak se mu žalud tlačil hluboko do zadní části hrdla. Mnul jemně varlata a převaloval si je v dlani. Laskal vnitřní stranu stehen. Držel pevně Harryho na místě druhou rukou položenou na břiše. Poddal se dlouhotrvající touze dotknout se té rozkošné cestičky tmavých chloupků, která se po něm vinula. Severus sjel dolů a prstem navlhčeným vlastními slinami a Harryho esencí, mu zajel mezi půlky. Lehce zatlačil na ten zakázaný, zvrásněný otvor.
---
Harry prudce vyvrcholil a vzepjal se pod ním. Prudce mu vnikl do úst a skoro ho přidusil, z hrdla se mu draly trhané, chraplavé výkřiky. Severus polykal a vychutnával si tu hořkou esenci, která v sobě ironicky nesla vzdálenou příchuť KAVY MYSTICY. Usmál by se nad tím, ale byl zabraný do konzumace každé kapky stále prýštící z té štěrbinky. Kroužil jazykem po saténovém povrchu Harryho údu.
Konečně Harry vydechl.
"Nemůžu - už, přestaň. Je to příliš."
---
Severus se neochotně odtáhl, nechal tu lahodnost vyklouznout z úst ven.
Další tlumený vzlyk dolehl k jeho uším. Severus se rychle podíval nahoru a uviděl, jak dva proudy slz začaly Harrymu stékat z očí a dál po tvářích.
"To bylo..." začal Harry a popotáhl. "Ty... já myslel-"
Něžnost, která se usídlila v Severusovi už předtím, teď rozkvetla a opravdu nebezpečně se rozvila do neskutečné rozlohy uvnitř něho. Pomohl Harrymu natáhnout zpátky boxerky a džíny. Zvedl se, aby se mohl posadit vedle něj, obejmout ho a držet blízko u sebe. Mlčky sundal Harrymu brýle a naklonil se dopředu, aby je položil na stůl. Pak se zabořil zpět do opěradla pohovky. Setřel mu stopy po slzách, políbil na tvář. Užíval si způsob, kterým ho Harry pevně svíral pažemi.
---
Harry se pokoušel znovu tlumeně promluvit.
"Díky. Tedy myslím tím, je toho víc než jen to, ale-Nemyslel jsem si, že bys-"
Severus ho utišil. "Nemusíš nic říkat."
Harry znovu vzlyknul do jeho pláště, a tvář částečně schovanou, tiskl k jeho hrudi.
Severus zůstal sedět s Harrym tiše, bez hnutí jen poslouchal tlukot jejich srdcí. Tlukot, který se postupně zpomaloval.
---
Severus cítil, jak ho naplňuje nepopsatelný klid a věděl, že tohle stálo za to, ať už to bude mít jakoukoliv dohru a nezáleželo na tom, jestli špatnou nebo dobrou. Stálo za to, držet Harryho, tak dlouho jak ho mladík nechá. Za jakoukoliv cenu. Dokonce za cenu jeho hrdosti nebo jeho srdce. Harry už stejně to druhé vlastnil.
Severus seděl s mladíkem dlouho a držel ho v náruči.
Nakonec ale cítil, jak mu tělo začíná tuhnout. Podíval se na hodiny a viděl, že už je dost pozdě. Jemně s Harrym zatřásl.
"Měli bychom se přesunout." Prohlásil.
---
Harry ho objal pevněji.
"Ještě ne. Ještě - chvilku. Jenom ještě chvíli."
"Můžeš tu zůstat, jestli chceš." Řekl Severus. "Ale měl bys jít do postele."
Harry to zvažoval.
"Jsi si jistý? Myslím, nechci považovat..."
"Potte- Harry," podrážděně řekl Severus. "Jen jsem myslel, že bychom si měli jít lehnout do postele. Nemůžeme spát tady na pohovce. Ty ještě nejsi úplně v pořádku a já jsem na to starý."
"Nejsi starý." Protestoval Harry, ale posadil se a odtáhl od Severuse, který byl zděšený z toho, jak prázdně a chladně se náhle cítil teď, když neměl Harryho v náručí. Měl podezření, že už byl na něm závislý.
---
Přivolal jednu ze záložních lahviček KAVY, kterou měl. Když přilétla, podal jí Harrymu.
"Vypij to a pojď za mnou."
Vedl ho do ložnice. Neměl příliš velkou postel, ale bude stačit, pokud se Harry nepotřeboval v noci moc převalovat.
Severus se předtím začínal, cítil ospale, ukonejšený teplem, a uvolněný tím jak držel Harryho v náručí. Ale teď se začal znovu probouzet. Harry, v jeho posteli... celou noc... a můj bože měl ten chlapcův lahodný a nádherný penis ve svých ústech a možná by ho mohl mít znova...
---
Svlékl se a sledoval v šeru ložnice, jak Harry udělal to samé. Svlékl si plášť a shodil džíny. Nahý si vlezl do postele a Severus se k němu připojil. Přitáhl deku a urovnal jí pořádně kolem nich. Byl velmi rád, když cítil, jak se k němu Harry přisouvá. Jeho nahé tělo se tisklo k jeho vlastnímu. Bylo to hřejivé, skoro dráždivé, ale také velmi příjemné. Něžné. Nebyl na takovouhle intimitu zvyklý a ve skutečnosti nikdy předtím s nikým tak nespal. Přemýšlel, jestli vůbec bude schopný usnout. Pro jednou mu nevadilo, že jde do postele s polovztyčeným údem. Vždycky tu byla možnost, že se s tím mohlo něco udělat... později. Rozmýšlel si, zda má použít rychlé kouzlo očisty, ale nechtěl se zbavit Harryho pachu, který tak nádherně prostupoval postelí a pokojem.
---
Šťastný položil ruce kolem něj a Harry se přitulil blíž. Severus se usmál přes tu černou rozcuchanou hlavu, která mu ležela pod bradou.
Ať se zítra objeví jakákoliv bouře tak jí přemůže. Udělá to pro ně oba. Tohle štěstí bylo příliš vzácné, než aby se ho někdy vzdal.
Poprvé za celý svůj život Severus usnul v té nejčistší, úplné a nádherné spokojenosti, osvobozený od všech obav nebo starostí, prostoupený vřelostí a láskou.
--------------------------------------------
Příště kapitola
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama